Legendy československého fotbalu - Andrej Kvašňák
Andrej Kvašňák - *19.5.1936, Košice - +18.4 2007, Praha
Po Pepim Bicanovi,si představíme "Chodícího muže za Sparty"pana Andreje Kvašňáka.
Andrej Kvašňák - byl legendární československý fotbalista, který byl vyhlášen Sparťanem století. Proslul jako výtečný záložník a nebezpečný hlavičkář.
Rodák z Košic se během své kariéry zařadil mezi sparťanské legendy. Hodně fanoušků chodilo v šedesátých letech na Letnou hlavně kvůli němu, protože byl nejen skvělým dirigentem hry a brilantním technikem, ale i velkým bavičem. Když na stará kolena odešel hrát do Belgie vykazoval sparťanský pokladník rázem mnohem nižší návštěvy.
Byl rozvedený, měl dva syny a tři vnoučata.
S profesionálním fotbalem začal roku 1956 na vojně v Dukle Pardubice, poté rok působil ve slovenském VSS Košice a následoval přestup do pražské Sparty. S týmem získal dva ligové tituly (v letech 1965 a 1967. Odehrál celkem 248 ligových zápasů a vstřelil 83 gólů. V letech 1969-1972 působil v belgickém Mechelenu, v sezoně 1972-1973 ve Viktorii Žižkov, v sezoně 1973-1975 v Turnově a nakonec v sezoně 1976-1977 ve Zličíně.
Za československou reprezentaci odehrál celkem 47 zápasů a vstřelil 13 gólů. Dvakrát hrál na mistrovství světa, v roce 1962 získal stříbro. Z mistrovství Evropy 1960 má bronz.Památná byla zejména penalta v Marseille v zápase s Maďarskem o postup na mistrovství světa v Mexiku. Kvašňák byl už členem stříbrné jedenáctky na světovém šampionátu v Chile v roce 1962 a v Mexiku se o osm let později s reprezentačním dresem rozloučil.
Na Letné patřil vždy k nepřehlédnutelným postavám, i když se nikdy nestal úspěšným trenérem ani funkcionářem. Sparťané na něj nezapomněli a v roce 2006 Andreje slavnostně uvedli do své Dvorany slávy. V rudém dresu Kvašňák nastupoval celých deset let. Sehrál v něm 433 zápasů, z toho 202 ligových, stal se tahounem mužstva a miláčkem ochozů."Chodícím mužem" byl nazíván k vůli jeho specifickém běhu,který připomínal rychlou chůzi.
Během slavných 60. let letenského klubu s ním získal dva mistrovské tituly. V roce 1962 se pro změnu velkou měrou přičinil o jeho záchranu. Legendární Andrej nesnášel porážky. I proto vždy neúnavně burcoval spoluhráče.